|
|
Metabolic setup of Drosophila macrophages during the immune response
KREJČOVÁ, Gabriela
Adjustment of cellular metabolism is a key function that allows macrophages to fulfill their roles in the body. While the pro-inflammatory polarization of macrophages has been extensively studied in mammalian models, it has not yet been satisfactorily investigated in insects. The study presented in this thesis therefore attempts to elucidate the metabolic setup of macrophages during the immune response in Drosophila melanogaster.
|
|
|
The role of macrophages in the regulation of systemic metabolism in Drosophila
KREJČOVÁ, Gabriela
Macrophages are immensely versatile cells in the mammalian body, fulfilling roles ranging from protection against pathogenic intruders and engulfing apoptotic cells to morphogenesis and maintenance of tissue homeostasis. This impressive functional versatility may be achieved due to plasticity of macrophage cellular metabolism called metabolic polarization. The adoption of different polarization phenotypes by macrophages determines their function and is essential for the health of the organism. Nonetheless, if the cells lose their metabolic plasticity or polarize inadequately to a particular situation, it can lead to the development of chronic pathological states such as metabolic syndrome. Metabolic polarization of immune cells is thus a key factor in determining whether macrophage function within the organism will be adaptive or pathological. Despite Drosophila melanogaster represents a major model organism for immunological studies, the metabolic setup of activated immune cells has not been addressed up to now. The results of this thesis document that Drosophila immune cells undergo metabolic polarization toward aerobic glycolysis when challenged by extracellular bacteria. Mammals alike, this cellular metabolic switch is regulated by the transcription factor HIF1, thus documenting the conservation of this process between insects and vertebrates. Furthermore, we show that the adoption of aerobic glycolysis is directly linked to the production of the signaling factor IMPL2, which induces the mobilization of lipid stores from the fat body via the silencing of insulin signaling. By this mechanism, immune cells secure sufficient nutrients for successful elimination of the pathogen. Moreover, the mammalian ImpL2 homolog IGFBP7 appears to act analogously in the mammalian liver not only during severe infectious states but also in the liver of obese individuals. While such macrophage activity in regulating systemic metabolism is beneficial to the host during bacterial infection, it becomes maladaptive when chronically activated. Further evidence for a metabolism-regulatory role of immune cells has been found during insect metamorphosis and early post-metamorphic development. This thesis documents that during this period, macrophages infiltrate and engulf the histolyzing larval fat body and convert nutrients into storage peptides and lipoproteins. Subsequently, these nutrients are exploited by the maturing adult structures.
|
|
|
Mebrane adaptor proteins in hematopoiesis and immune response
Pavliuchenko, Nataliia ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Membránové adaptorové proteiny jsou proteiny asociované s buněčnými membránami, které samy o sobě neslouží jako receptory. Místo toho šíří nebo modifikují signály těchto receptorů tím, že váží další signální a regulační proteiny a organizují je do supramolekulárních komplexů. V této práci jsem se snažila popsat vybrané membránové adaptorové proteiny a jejich roli v zánětu a regulaci krvetvorby na myších modelech pomocí přístupu reverzní genetiky. Hlavní část práce byla zaměřena na roli membránového adaptorového proteinu PSTPIP2 v potlačování zánětu. Mutace v genu Pstpip2 způsobující ztrátu proteinu PSTPIP2 vedou u myší k rozvoji autoinflamatorního onemocnění chronické multifokální osteomyelitidy charakterizované sterilními zánětlivými lézemi v kostech a přilehlých měkkých tkáních. Tyto myši představují model lidského autoinflamatorního onemocnění chronické rekurentní multifokální osteomyelitidy. Na molekulární úrovni vykazují neutrofily při absenci PSTPIP2 patologickou hyperaktivitu drah regulujících produkci IL-1β a reaktivních kyslíkatých sloučenin (ROS), které se podílejí na etiologii onemocnění. PSTPIP2 interaguje s několika regulátory signalizace zahrnujícími protein tyrozin fosfatázy rodiny PEST (PEST-PTP) a inositol 5'-fosfatázu SHIP1. Předpokládali jsme, že tito vazební partneři hrají...
|
|
|
Imunitní odpověď hostitele u kožní versus viscerální formy leishmaniózy
Matějková, Barbora ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Jelínková, Kristýna (oponent)
Parazitičtí prvoci z rodu Leishmania během životního cyklu kolují mezi přenašeči a hostiteli, ve kterých přicházejí do kontaktu s imunitním systémem. V těle hostitele může infekce vést k rozvoji onemocnění zvaného leishmanióza. Ta se může projevovat vícero způsoby, přičemž nejznámější formy se označují jako viscerální, kožně-slizniční a kožní leishmanióza. Tato bakalářská práce se zaměřuje na imunitní odpověď hostitele během kožní a viscerální formy leishmaniózy. Dále je pozornost věnovaná hostitelským, vektorovým i parazitárním faktorům, které se liší mezi druhy kožní a viscerální leishmaniózy, a které mohou ovlivňovat rozdílné klinické projevy. Pozornost je věnovaná nejen faktorům spojených s imunitou, ale i faktorům jako jsou velikosti inokulačních dávek parazitů, teplotní rozdíly mezi kůží a vnitřními orgány, genetika parazitů a další. Klíčová slova - Leishmania, viscerální leishmanióza, kožní leishmanióza, imunitní odpověď, parazit, imunita
|
|
|
The Role of TRPV1 in Macrophage Activation and Polarisation
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Schopnost rozpoznat bolestivé podněty je zásadní pro ochranu organismu. Do dnešní doby jsou však molekulární mechanismy stojící za tímto procesem nepochopené. Z tohoto důvodu zůstává léčba chronické zánětlivé bolesti velmi obtížná. TRPV1 kanál je jedním ze známých nociceptorů, které zprostředkovávají pocit pálivé bolesti. Agonistou tohoto kanálu je kapsaicin, pálivá složka chilli papriček. TRPV1 byl důkladně studován v nervových buňkách, avšak jeho funkce v buňkách imunitního systému není stále objasněna. Obzvlášť data týkající se role TRPV1 v polarizaci makrofágů jsou často protichůdná. Pro objasnění funkce TRPV1 v imunitních buňkách je zapotřebí dalšího výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli TRPV1 v polarizaci makrofágů při zánětlivé odpovědi. V této práci byly makrofágy stimulované kapsaicinem před, po anebo zároveň s aplikací LPS za účelem určení efektu aktivace TRPV1 při zánětlivé odpovědi. Bylo pozorováno zapojení MAP kináz do signalizace po aktivaci TRPV1 kapsaicinem. Potvrdilo se, že ERK 1/2 je součástí signalizační kaskády. Tato práce také poukázala, že může docházet k přesmyku mezi prozánětlivým a protizánětlivým fenotypem v důsledku aktivace TRPV1 při LPS indukované zánětlivé odpovědi, tento přesmyk závisí na kultivačních podmínkách. Konkrétně pak stimulace...
|
|
|
Translation potential of current preclinical techniques for gene therapy of neurological diseases in clinic. A critical review.
Žideková, Paulína ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Výzkum v oblasti genové terapie má potenciál se stát revolučním přístupem k léčbě širokého spektra neurologických onemocnění. Léčit tyto poruchy kauzálně, specifickou substitucí, delecí, umlčením nebo úpravou vadných genů, by mohlo být výsadou genové terapie. Koncept translační medicíny je soustředěn na přenos principů fungování v překlinickém výzkumu do léčby u lidí. Jeho klíčovým problémem je překonat omezení spojená s velkou mezerou mezi obrovskou rozmanitostí nástrojů molekulární biologie překlinického výzkumu a nedostatkem odpovídajících možností u lidí. Klinickou implementaci většiny předklinických přístupů je stále možné považovat za omezenou. Hlavním záměrem této práce je shrnout nejnovější pokroky nástrojů molekulárního a genetického inženýrství, které samotné nebo v kombinaci mají potenciál posunout většinu preklinické genové terapie neurologických onemocnění do klinické praxe.
|
|
|
Úloha Adenylát kinázy 1 v aktivaci a metabolismu imunitních buněk larev \kur{Drosophila melanogaster}
KAISLEROVÁ, Nikola
Cílem této práce bylo studium úlohy Adenylát kinázy 1 (Ak1) v imunitním systému larev Drosophila melanogaster po infekci parazitoidní vosičkou Leptopilina boulardi. Za použití Ak1 RNA interference specifické pro imunitní systém byl analyzován účinek snížené hladiny Ak1 na imunitní odpověď a životaschopnost drozofily. Důležitost Ak1 byla také vyhodnocena v rámci metabolismu imunitních buňěk. Ukázalo se, že Ak1 hraje významnou roli v energetickém metabolismu imunitních buněk a je důležitá pro správnou funkci imunitního systému Drosophila melanogaster.
|
|
|
Role makrofágy produkovaného cytokinu IMPL2 v regulaci systemického metabolismu během bakteriální infekce u \kur{Drosophila melanogaster}
VARGOVÁ, Hana
Hlavním cílem této bakalářské práce je ověřit, zda je ImpL2, produkovaný aktivovanými imunitními buňkami, zodpovědný za změny v systemickém metabolismu během imunitní odpovědi při akutní fázi bakteriální infekce u Drosophila melanogaster. Teoretická část zahrnuje dosud známé informace o imunitním systému savců a D. melanogaster, zvláště o polarizaci a buněčném metabolismu makrofágů, dále přináší poznatky o rolích genu ImpL2 a jeho savčího homologu Igfbp7. Praktická část bakalářské práce se zabývá úlohou genu ImpL2 v indukci změn systemického metabolismu během imunitní odpovědi. Pomocí makrofágově-specifické RNA-interference byl testován vliv cytokinu IMPL2 na zvolené metabolické geny v tukovém tělese po infekci Streptococcus pneumoniae. Práce také objasňuje, zda má tento signální faktor vliv na koncentraci vybraných metabolitů (cholesterolu a cholesterol-esteru) v cirkulaci a v makrofázích během akutní fáze bakteriální infekce.
|
|
|
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
host ::
RSS.